Fibonacciho posloupnost začíná 1, 1 a každé další číslo je součtem dvou předchozích. Jméno dostala po Leonardovi z Písy (Fibonaccim), který ji popsal roku 1202, ale v indické matematice byla známa o staletí dříve. Její poměry konvergují ke zlatému poměru φ a objevuje se v přírodě všude tam, kde vzniká účinné uspořádání.
Fibonacciho posloupnost 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21, 34... je definována vztahem F(n) = F(n-1) + F(n-2). Jméno dostala po Leonardovi z Písy, který ji uvedl do Evropy roku 1202, ale v indické matematice byla známá nejméně od 6. století. Poměry po sobě jdoucích Fibonacciho čísel konvergují ke zlatému poměru φ. Posloupnost se objevuje ve spirálách semen slunečnic, v šupinách šišek, v kresbě ananasu i ve větvení stromů. Binetův vzorec dává přesný uzavřený tvar: F(n) = (φ^n - ψ^n) / √5.