Co je Meisselova–Mertensova konstanta?

M = lim(Σₚ≤ₙ 1/p − ln ln n)
M ≈ 0.26149721284764278375. Meissel a Mertens, 1874.

Sečtěte převrácené hodnoty všech prvočísel do n: 1/2 + 1/3 + 1/5 + 1/7 + ⋯ + 1/p. Tento součet roste, ale mimořádně pomalu: jako ln(ln(n)). Meisselova–Mertensova konstanta M je přesná mezera mezi tímto součtem a jeho dominantním členem, stejně jako Eulerova–Mascheroniho konstanta γ je mezerou mezi harmonickou řadou a ln(n).

Součet převrácených hodnot prvočísel roste jako ln(ln(n)) + M
Σ_{p≤n} 1/p ≈ ln(ln(n)) + M
M ≈ 0.2615 (Meisselova–Mertensova konstanta)
Při n=10: ≈ 0.84 n=100: ≈ 1.18 n=1000: ≈ 1.52 n=10^10: ≈ 2.30
Ve srovnání s harmonickým součtem Σ 1/n ≈ ln(n) + γ rostou převrácené hodnoty prvočísel mnohem pomaleji.

Euler roku 1737 dokázal, že součet převrácených hodnot všech prvočísel diverguje. To je mnohem těžší než dokázat, že existuje nekonečně mnoho prvočísel, a dává kvantitativní představu o tom, jak hustá prvočísla jsou. Mertensova věta pak říká Σ(p≤n) 1/p = ln(ln(n)) + M + O(1/log n), čímž určuje M jako přesný konstantní člen.

M vs γ: dvě mezerné konstanty

Srovnání Eulerovy–Mascheroniho a Meisselovy–Mertensovy konstanty vedle sebe

Eulerova–Mascheroniho γMeisselova–Mertensova M
Σ 1/n − ln(n) → 0.5772Σ 1/p − ln(ln n) → 0.2615
Všechna celá číslaPouze prvočísla

M a γ souvisejí vztahem M = γ + Σₚ(ln(1−1/p) + 1/p). Není známo, zda je některá z těchto konstant iracionální. Obě jsou spočítány na miliardy desetinných míst a předpokládá se, že jsou transcendentní, ale důkaz neexistuje ani pro jednu. M: 0.261497212847642783755426838608669…

Harmonický součet vs součet převrácených hodnot prvočísel: oba divergují, ale zcela jinou rychlostí
4.8959.792.935.197.499.79n=10n=100n=1000n=100…

Harmonický součet (modře): 2.93, 5.19, 7.49, 9.79. Součet převrácených hodnot prvočísel (roste jako ln(ln(n))+M): ve stejných bodech jen 0.84, 1.18, 1.52, 1.85.

Analogie s Eulerovou–Mascheroniho konstantou

Eulerova–Mascheroniho konstanta gamma měří mezeru mezi harmonickou řadou (1 + 1/2 + 1/3 + ... + 1/n) a ln(n). Meisselova–Mertensova konstanta M hraje stejnou roli pro součet převrácených hodnot prvočísel (1/2 + 1/3 + 1/5 + ... + 1/p) vůči ln(ln(n)). Obě jsou „korekční“ konstanty pro divergentní řady, které rostou logaritmicky.

Klíčová fakta o Meisselově–Mertensově konstantě

Meisselova–Mertensova konstanta M ≈ 0.26149 hraje pro převrácené hodnoty prvočísel stejnou roli, jakou Eulerova–Mascheroniho konstanta hraje pro harmonickou řadu. Mertens roku 1874 dokázal, že 1/2 + 1/3 + 1/5 + ... + 1/p = ln(ln(n)) + M + malá chyba. Není známo, zda je M iracionální. Objevuje se v Mertensově větě o součinech přes prvočísla i v hustotě hladkých čísel. M a gamma spolu souvisejí konkrétním součtem přes všechna prvočísla.

Používá se v
Matematika
Fyzika
Inženýrství
🧬Biologie
💻Informatika
📊Statistika
📈Finance
🎨Umění
🏛Architektura
Hudba
🔐Kryptografie
🌌Astronomie
Chemie
🦉Filozofie
🗺Geografie
🌿Ekologie
Want to test your knowledge?
Question
Co říká Mertensova věta o převrácených hodnotách prvočísel?
tap · space
1 / 10